Ne každá hra se pro některé děti hodí. Některé hry mohou být i velice nebezpečné. A vzpomínám si, když naše děti takhle lezly u nás na vesnici na plot anebo na stromy. Já si vzpomínám, když naše hry jako u dětí byly také hodně nebezpečné. Jenomže tehdy se to vůbec neřešilo. Když si tak vzpomínám, tak třeba já jako dítě, když jsem jezdila na kole, tak třeba helma nebo chrániče či rukavice vůbec nebyly důležité. Tedy alespoň takhle nám to vždycky říkali třeba naši rodiče nám helmou na kole vůbec nikdy nedávali. Naštěstí jsme nikdy neměli žádnou havárii na kole anebo jsme ani nikdy nespadli ze stromu.
Tedy akorát moje kamarádka. Ještě si vzpomínám, když jsme si hráli a skákali panáka nebo gumu a moje kamarádka řekla, že bych chtěla hrát už něco jiného. A protože jsme věděli, že mají ten stromeček, takže hnízdo, tak jsme řekli, že se na to podíváme. A když jsme byli na stromě tak najednou z ničeho nic moje kamarádka spadla. Mojí kamarádce nějak podjela noha spadla a zlomila si ruku. A to ještě pár dní předtím říkala, že by jí zajímalo, jaké to je, když má někdo zlomenou ruku. Takže to vlastně bylo takové kompatibilní? Nemyslíte? Je to docela vtipné, ale také její máma nám opravdu hodně vyhubovala.
A tak od té doby, když kamarádka měla zlomenou ruku, tak jsme si už nemohli hrát nějak náročně, nebo jezdit na kole anebo skákat gumu nebo skákat panáka. A tak jsme s kamarádkou u ní doma, jenom si hrály s panenkami anebo jsme hrály deskové hry. Také jsme velice často hráli dostihy a sázky anebo také člověče a nezlob se. A potom její táta nás naučil hrát prší, a to jsme potom hrály asi celý zbytek toho, než kamarádce sundali sádru z ruky. A jaké hračky anebo hry jste měli oblíbené vy? Já samozřejmě panenky, ale jsou i děti, které raději měly plyšové hračky a podobně. Anebo také i deskové hry.